Tomáš Garrigue Masaryk, prezident 1918 - 1935

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk Prof. PHDr.

Filozof, politik, státník, 1. prezident

Narozen 7.března 1850 v Hodoníně.
Zemřel 14. září roku 1937 na zámku v Lánech, okres Rakovník.

Prezident v období od 14.11.1918 - 14.12.1935.

Tomáš Garrigue Masaryk se podílel na založení a byl prvním prezidentem Československé Republiky.






 

  • 1872 Absolvoval Akademické gymnázium ve Vídni
  • 1872 - 1876 Studium filozofie na filosofické fakultě ve Vídni a dokotrát
  • 1875 – předseda Českého akademického spolku ve Vídni
  • 1876 - 1877 Studijní pobyt na univerzitě v Lipsku
  • 1877 – prosadil vědecké prozkoumání zfalšovaných rukopisů
  • 1878 Sńatek s Charlottou Garrigue
  • 1879 Studijní pobyt v USA
  • 1879 - 1882 Habilitace, soukromý docent univerzity ve Vídni
  • 1889 - 1914 Profesor filozofie na univerzitě v Praze
  • 1889 - 1984 Redaktor různých tiskovin
  • 1890 – jednání se staročechy a po neúspěchu u nich s mladočechy, přijat k mladočechům
  • 1890 - 1914 Poslanec Říšské rady za různá politická uskupení
  • 1891–93 – poslanec Říšské rady, mandát za mladočechy
  • 1891–93 – Český zemský sněm, mandát za mladočechy
  • 1893 – vzdal se obou mandátů
  • 1899 – polenská aféra, Hilsneriáda, po odsouzení Leopolda Hilsnera za údajnou židovskou rituální vraždu české dívky prosadil revizi procesu
  • 1900 – založení české strany lidové (od 1905 Česká strana pokroková), tzv. „realisté“
  • 1902 – na pozvání Chicagské univerzity přednášky a veřejná vystoupení v USA, mj. s americkými Čechy a Slováky (po sňatku druhá cesta do USA)
  • 1906 - soudní spor, hájen Václavem Boučkem proti žalobě 306 katechetů pro urážku na cti
  • 1907–1914 – podruhé poslancem Říšské rady s mandátem realistů
  • 1907 – třetí cesta do USA účast na sjezdu pro svobodu náboženství, další veřejná vystoupení, přednášky a setkání s osobnostmi, mj. s americkými Čechy a Slováky
  • 1909 – protest proti zinscenovanému Záhřebskému procesu, úspěšné odhalení komplotu ministerstva zahraničí v Říšském sněmu
  • 1910 – třetí cesta do Ruska
  • 1914 (18. prosince) Emigroval - Itálie, Švýcarsko, Francie
  • 1914 – v září a říjnu se vydal ohledně české samostatnosti do Holandska (v červenci propukla první světová válka), v prosinci se přesunul do Itálie a Švýcarska, kde zůstal spolu s dcerou Olgou, psal k rukám velení carské ruské armády, aby naútočili zbraněmi po československých přeběhlících, kteří dobrovolně odhodí zbraň, budou mít bílou látku, šátek kolem krku a začnou zpívat "Hej Slované.."
  • 1915 - 1917 Velká Británie, Londýn - profesor Slavistiky
  • od rok 1916 Předseda Národní rady Československé v Paříži
  • 1917 - 1918 Rusko - dohoda o volném obchodu čs. jednotek
  • 1918 (30.5.) Podpid Pittsburské dohody o společném státu Čechů a Slováků
  • 1918 (18.10.) Washingtonská deklarace o nezávislosti Československa
  • 1918 (20.12.) Návrat do ČSR
  • 1923 Úmrtí manželky Charlotty
  • 1935 (14.12.) Abdikace ze zdravotních důvodů

Díky tomu, jaký měl podíl na vytvoření a vzniku nezávislého státu, je Masarykovi připisován titul "Prezidnt Osvoboditel". Ke svým 80. narozeninám dostal zákon Lex Masaryk (zákon č. 232/1935 Sb. z. a n., z 21. prosince 1935) obsahující větu: „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát.“ Byl skoro dvacetkrát jmenován na Nobelovu cenu míru ( přesně sedmnáctkrát ).

V letech kdy vypukla první světová válka, už měl za sebou Tomáš Garrigue Masaryk nejen vědecké úspěchy, pedagogickou praxi, kulturně politické působení. naproti tomu však v té době neměl velké úspěchy politické, byl od roku 1907 jediným říšským poslancem malé strany pokorokové ( realistické ), jež byla založena roku 1900.

Masaryk byl kritikem stavu věcí v Rakousku-Uhersku, měl však společné cíle jako naši němečtí krajané. Usiloval o samostatnost v rámci rakouské říše. Další strana, která měla v programu osamostatnění, byla strana státoprávně pokoroková, která měla o jednoho poslance více a to Václava Prunara a Antonína Kalinu.

Jestli je český národ zralý na samostatnost, na svobodu, na správu a udržení samostatného funkčního státu, takov otázky si kladl masaryk, když opouštěl v roce 1914 naše území. Bylo to těsně po vypuknutí války. Masaryk odcestoval spolu se svou dcerou Olgou, která mu po dobu exilu dělala tajemnici. mezi jeho další spolupraocníky patřil M.R.Štefánik, E. Beneš. Po letech války a usilovné politické, agitační, diplomatické činnosti se stal Masaryk ve dne 14. prosince roku 1918 předsedou prozatímní vlády československého národa. dále pak 14. listopadu téhož roku jej Revoluční Národní shromáždění zvolilo prezidentem. Proti stavu před válkou byly věci o 100% jiné a Masaryk a ani jeho přívrženci již nebyli považování za sektu.

Roku 1918 se dne 21.12. vrací Masaryk do Prahy a další den pak pronáší svůj první proslov k Národnímu shromáždění. Začátek jeho proslovu je znám, jelikož použil citát z kšaftu Komenského, že vláda věcí tvých se k tobě zas navrátí. Byl to současně však jeden z blížících se problémů republiky. Mnozí považovali Masarykovy snahy za obnovu strého státu, ve skutečnosti ale rostl a vznikal stát úplně nový do něhož patřilo také Slovensko, Podkarpatské Rus, mluvilo se zde nejen česky, ale i rusínsky, slovensky, maďarsky, ale především německy.

Masaryk byl idealista a k jeho ideím se ale nehlásili zdaleka všichni. Veli idealistické byla i Masarykova vize, že evropa je po válce silnější, že zvítězil duch nad hmotou, že idealisté zvítězili nad teokracií, právo nad násilím, že všechny státy jsou schopné vytvořit mírumilovný celek. Své názory popsal v "Nové evropě" roku 1920.

Vznik ČSR byl vcelku harmonický, byly pro to vhodné podmínky, Německo bylo poraženo, v Rusku byl choas kvůli revoluci a Rakousko bylo po válce rozbité. Ve svém díle "světová revoluce" z roku 1925 Masaryk uznává, že evropa má 11 států a jeho původní mírně protiněmecké tendence, přihlásil se národnostní politice Přemyslovců, jež německý lid národně chránili. Bohužel republika nedosáhla Masarykem toužených 50 let klidu a míru,a by mohlo dojít k rozvoji a rozpuku ČSR, ale tím se jeho touhy inspirovat se Švýcarským zřízením rozplynuly.

Masaryk byl velmi rázný politik, nikoliv jen idealista. V době, kdy ČSR měla mnoho problémů, od sociálních až k těm hospodářským, například potlačil pokus komunistů získat moc tím, že jmenoval úřednickou vládu J. Černého a tím nekompromisně komunisty potlačil. Jako nestraník byl představitelem "hradní politiky", která byla podporována především národními socialisty, sociálními demokraty, žurnalisty, umělci, legionáři, obcí Sokolskou. Měl ale i své odpůrce a to především mezi nacionalisty, mezi politickými ztroskotanci a samozřejmě v KSČ, jež prosazovala hesla typu:" Ne Masaryk, ale Lenin!". I přes tato fakta byl akceptován a uznáván jako velká autorita a v první republice jako klíčová osoba a autorita.

Prezidentem byl zvolen několikrát, k 80. narozeninám dostal uznání formou vlastního zákona, byl váženou osobou a "tatíček Masaryk". byl přesvědčen, že jeho názory jsou velmi ovlivněny jeho čstnými cestami a zkušenostmi ze zahraničí. Měl za to, že naše vlast se novodobě má řadit mezi západní státy.

Masaryk zemřel na konci léta roku 1937 na zámku v Lánech a jeho pohřeb pak byl 21.9.1937 a stal se velkou manifestací zármutku. masaryk byl po celý život stoupenec republikánsého smýšlení. Jeho vysoké  a rozsáhlé vzdělání mu dávalo dostatečný rozhled a znalost cizích jazyků možnosti. Vysoká osobní morálka, odpovědnost, skromný střídmý život a důstojnost, díky nimž je nedostižným vzorem.

Kam dál?